Knihy, můj poklad

Po delší době jsem měla večer čas a s chutí si vytáhla z knihovny knížku. Tyhle situace jsou pro mě opravdu vzácné, protože když už se naskytne volná chvilka, většinou jdu poklidit nebo psát článek :-) Věřím, že v knihách je ukryta moudrost a po čtyřech letech doma si ráda rozšířím slovní zásobu…Má babička vždy říkávala, že zbavovat se knih je hřích a já jí dávám za pravdu. Když jsme s manželem vybavovali obývací pokoj, moje hlavní podmínka byla velká knihovna. Přiznám se, že kamkoli jdu na návštěvu, dívám se hlavně po tomto kusu nábytku. Zdá se mi, že dnes má knihovnu málo lidí, z mých přátel snad jeden či dva. Samozřejmě chápu, že ne každý sdílí moji zálibu v knížkách :-) Někdo se mě minulé vánoce zeptal, jestli nechci dostat pod stromeček čtečku knih. Jak popsat ten pocit…. oklepala jsem se při pomyšlení, že místo pevné knihy v ruce vonící papírem budu držet tablet. Hrůza. Každá kniha má pro mě svůj vlastní příběh, někdy si v ní i ráda podtrhávám. V mém případě nemá jednoduše elektronika u knih šanci.

Od začátku roku jsem toho nestihla moc přečíst. Ale podělím se s Vámi alespoň o to, co jsem zvládla a stojí to za zmínku. Mám knihy, ke kterým se vracím snad každý rok. Mým rekordem je kniha přečtená již pětkrát (a stále mě baví) – Na větrné hůrce od Emily Brontëové.  Vždy mě lákala atmosféra ponurých anglických vřesovišť! Dále, jako jedna z řady dalších jsem se nechala zlákat povedeným PR Radky Třeštíkové na sociálních sítích a přečetla dvě její knížky:  To prší moře a Bábovky. Knížky jsem přečetla až do konce, líbily se mi, ale čekala jsem od nich víc :-( Nejnovější knihu Osm od zmiňované autorky už zřejmě číst nebudu.

Když si chci vyčistit hlavu a moc nepřemýšlet, sáhnu po historických románech.  Není to tak dlouho, co mě zaujaly dva. Kniha Dům vzpomínek od Barbary Woodové a Dáma s tajemstvím od Mary Jo Putneyové. Ale jak píši, velká moudra v tomto nehledejte, je to spíš odpočinková romantická literatura. Naopak knihy k zamyšlení, od kterých jsem se nemohla odtrhnout a zvědavost zvítězila nad ospalostí, jsou Inferno od Dana Browna, Dokonalý cizinec od Renée Knight a Dívka v vlaku od Pauli Hawkins (není na fotce, knihu jsem půjčila a nevím komu, jako  vždy, také se vám to stává?). U Inferna jsem se opravdu rozplývala. Mám ráda knihy, které vytváří iluzi, že jste součástí zápletky a zároveň Vás provádí historickými fakty. Dan Brown je v tomto směru opravdu mistr s velkým M. Zmíněné tři knížky doporučuji všemi deseti.

Maminky, jistě se mnou budete souhlasit, že na mateřské nám projde rukama nejvíce dětská literatura. Ani já nejsem výjimkou. Pokud bych měla doporučit nějaké knihy pro menší děti, bez váhání zmíním autorku Anne Suess a její čtyři obrázkové knihy Co se děje kolem nás, Co se děje o Vánocích, Medvědi a Co se děje v říši pohádek. S dcerou jsme nad těmito krásnými knížkami strávily opravdu hodiny času. Jsou nádherně ilustrované a děti se na nich naučí pojmenovávat různé věci, zvířata a situace.

Přeji Vám pěkný den plný naděje, že večer si najdete chvilku na nějakou knížku. Vždyť podzimní počasí k tomu vybízí :-) Budu ráda, když mi napíšete, jaká kniha v poslední době zaujala Vás!

Petra