středa 25. července 2018

Čas jít dál...

července 25, 2018 2 Comments
Dnes jsem byla u Lindra v Mžanech a seděla u téhož stolku, kde jsem se před rokem rozhodla psát blog. A přišlo ke mně další rozhodnutí. Končím. Celý rok jsem psala články každý týden, někdy i dva a přiznám se, že postupem času mi došlo několik věcí. 
Zaprvé jsem zjistila, že psát kvalitní články, znamená strávit nad nimi dost času. Hodně času. Kolikrát jsem psala téma horkou jehlou, kdy jsem na klíně měla mimčo a během 15 minut byl článek hotový. Tak to ale nechci. Čas budu raději věnovat mým holkám, manželovi a tvoření domova. 
Zadruhé mi pomalu došlo, že nechci takto odhalovat své soukromí. Nikdy jsem nenapsala nic, za co bych se styděla, ale někdy je lepší si dobré rady a tipy ponechat či je předat jen nejlepším přátelům :-) Doufám, že mi rozumíte.
Moc bych chtěla poděkovat lidem, kteří mě podporovali a komentovali mé články. Za ten rok vím přesně, kdo to byl a Vám ještě jednou díky! 
Vidíte, článek je krátký, protože ho opět píšu za pochodu. V troubě štrúdl, pod stolem hrající si dítě a v koupelně kupa prádla, co čeká na pračku.
Třeba sem ještě někdy něco napíšu, kdo ví...
Ano, zrovna jsem usušila levanduli ze zahrádky :-)

Krásné všechno přátelé, ať se daří ve všech směrech. A pamatujte. Věnujte se a bojujte jen za opravdové věci, které mají smysl. Život utíká příliš rychle.
Petra
více...
v 2 komentáře:

sobota 14. července 2018

Výchova...

července 14, 2018 0 Comments
Tohle je první článek, který píši v kavárně. Sama tomu nemohu uvěřit, připadám si jako opravdová blogerka :-) Sedím nad mým oblíbeným cappuccinem, v zádech cítím sluneční paprsky, užívám si ten obyčejný klid bez dětského křiku a v ruce držím zápisník. 
Dnes to bude trochu jiné. Rozhodla jsem se píchnout do vosího hnízda a napsat o mém pohledu na výchovu dětí. Někteří se mnou budou souhlasit, jiní mne možná nenávidět, ale napsat to jednoduše CHCI. Dnes je všude nepřeberné množství článků a rad na toto téma, že má člověk pocit, jakoby se měl výchovu naučit z teorie a knih. Každý je ale přece od své podstaty jiný, a proto i jinak přistupuje k výchově svých potomků. Přístup vychází zevnitř člověka. Z jeho přesvědčení, myšlenek, zážitků a zkušeností s rodiči. Tato schopnost je vrozená a každý normální člověk umí rozeznat, co je pro dítě dobré a co nikoliv. 
Ráda bych se s Vámi podělila o to, co VÍM, že budu a nebudu při výchově svých dětí dělat. Myslela jsem, že slova se mi budou těžko hledat, ale opak je pravdou. Myšlenky přicházejí samy od sebe a slova se mi na papír jen sypou. Kolem sebe mám spoustu kamarádek, každá má odlišný přístup k dětem a mě to inspiruje či odrazuje. Naštěstí musím přiznat, že na nikoho z mého okolí nenahlížím v ohledu výchovy negativně. Vše má své klady i zápory. Pojďme na to!

  • VÍM, že budu své děti odmala učit poprosit, poděkovat a pozdravit.
  • VÍM, že nebudu své děti přetěžovat. Nemusí hrát v šesti letech na klavír, umět anglicky a vynikat ve sportu. Nebudu do nich promítat mé nesplněné touhy a sny, ale nechám je jít svou vlastní cestou a dělat, co je baví.
  • VÍM, že se kloním spíše ke kontaktnímu rodičovství. Děti potřebují cítit lásku, kterou ztělesňuje především nenahraditelná máma a dotýkat se jí. Jendou přijde čas, kdy už mě za ruku nevezmou a já se toho bojím. Užívejte si toto období, kdy jste pro ně nejkrásnější člověk na světě. Ano, i když jste nenalíčená, neučesaná a máte kruhy pod očima z únavy.
  • VÍM, že i když jsou pro mě děti vším, pořád velím doma já a manžel. Děti by měly vědět, kde je ten pomyslný strop a že si nemohou dělat vše, co chtějí. Jeden příklad za všechny: Děti mají své postýlky, tak jako táta a máma mají tu svou. Proto bych nikdy nevyhnala na dlouho manžela z ložnice, aby děti spaly se mnou. Tím neříkám, že naše postel není dějištěm bitev celé rodiny, nočního léčení bolístek a tak dále. 
  • VÍM, že bych nikdy nepodryla autoritu mého manžela. Myslím si, že nejhorší je shazování tatínka před dětmi. Pokud řekne NE, stojím při něm. Když s ním nesouhlasím, vezmu si ho stranou a promluvíme si. Prostě táhnem za jeden provaz :-)
  • VÍM, že děti budu učit úctě ke stáří. Ve stáří je moudrost a z té by měly čerpat. Z prarodičů mám už jen babičku a všemi silami se snažím, abych jí poslední část života co nejvíce zpříjemnila. A propó, kdy jste naposledy mluvili s prarodiči?
  • VÍM,  že děti nebudu učit nenávisti. V poslední době je ve světě čím dál více zla. Chci ale, aby lidi soudili ne podle jejich barvy pleti či národnosti, ale podle postojů a názorů, které zastávají.
Doufám, že se mnou budete ve většině bodů souhlasit. Jen chci zdůraznit, že i já občas "ujedu", ale snažím se tyto body dodržovat. Mohla bych napsat ještě mnohé, ale to by bylo nadlouho. Můj názor na závěr je, ať si každý vychovává děti dle svého vlastního uvážení. Raďte, jen když k Vám někdo pro radu přijde. Toť moudro na závěr :-) Moc by mě zajímal Váš názor a jak to máte Vy. Napište na FB!

Jo a mimochodem, foto výše je od mé kamarádky Míši, na FB má stránku Řekni sýr a má úžasné fotky. Doporučuji všemi deseti!!!!!!!!

Pěkný týden a ať děti nezlobí (pokud máte)! Petra
více...
v Žádné komentáře:

pondělí 9. července 2018

Náš první prázdninový týden

července 09, 2018 0 Comments
Prázdniny jsou tady a většina z Vás se určitě chystá na dovču. My zvolili opět české hory, a to Jizerky. Vrátili jsme se již po čtvrté k přehradě Josefův důl. Bylo krásné počasí, navštívili jsme Královku, ZOO Liberec, a tak dále. Největší zážitek však pro mě byla procházka k přehradě. Zde však musím napsat, že trvala deset minut a byla jsem sama. Jen jsem tam stála, dívala se na zapadající slunce a lehký vítr, jak čeří vodu. To byla tak nádherná chvíle!!! Až do té doby, než se z chaty ozvalo: "Mamiii, kde jsi?" :-) Pokud někdo do Jizerek do okolí Hrabětic pojedete, určitě si tam zajděte.

Tento víkend jsme si s Kájou udělali "holčičí výlet". Vyrazily jsme spolu na zámek Hrádek u Nechanic. Byly jsme tam již několikrát, ale poprvé měla Kája premiéru uvnitř zámku. Od července nabízí zámek prohlídky pro děti, kdy skupinu provází princezna, vše trvá cca 35 minut a výklad je opravdu pro děti přizpůsoben. Byla jsem nadšená já i Karolínka, konečně viděla, jak bydlí princezny :-) Přiznám se, že o této možnosti jsem nevěděla a příjemně mě překvapila. Venku byl dokonce otevřen stánek zámeckého cateringu, tak jsme si výlet zpestřily vanilkovým milkshakem!



No a jelikož máme tak rády návštěvy, jednu jsme přivítaly cheesecakem. Dělám ho už pár let a je vynikající! Chcete recept? Tady ho máte :-)

250g Bebe sušenek rozdrťte a spolu se 125g másla vytvořte hmotu. Na dno dortové formy dejte pečící papír, strany pomažte máslem. Na dno upěchujte vzniklou hmotu a dejte do lednice.
Smíchejte 200g lučiny (bez pažitky), 250g polotučného tvarohu a 200g pomazánkového másla. Přidejte 100g cukru moučka, 250g zakysané smetany, lžíci citronové šťávy a 3 vejce + 1 žloutek. Nalijte na podklad a nechte 5 minut stát. Poté dejte do trouby rozehřáté na 200 stupňů Celsia na 10 minut. Teplotu poté snižte na 110 supňů a pečtě ještě 20 minut.
Dobrou chuť Vám přeji a užívejte sluníčka! Petra
více...
v Žádné komentáře:

neděle 1. července 2018

Kam s dětmi na hory No.2

července 01, 2018 1 Comments
Horský hotel Javor Malá Úpa. To byl cíl naší čtyřdenní cesty. Vydali jsme se ještě s dalšími třemi rodinami za heslem "babyfriendly". Hotel leží ve Spáleném Mlýně, kde to dobře znám, léta jsem jako malá jezdila s rodiči na nedalekou chalupu. 
Dříve byl tento hotel na pohled vyloženě "socialistický", nicméně po rekonstrukci vypadá pěkně. Každý pokoj má terasu s krásným výhledem. Vedení si vyloženě zakládá na pobytu rodin s dětmi. Personál je ochotný a na děti zvyklý. V hotelu jsou dvě herny, z toho jedna v jídelně, což jsme uvítali. Venku jsou dvě dětská hřiště a vyhřívaný bazén. Pro děti se zde pořádají také animační programy. Ty jsme bohužel nevyužili, každý den jsme dělali procházky po okolí, byla by škoda nevidět tolik krásných míst.
A co bych doporučila jako tip na výlety do okolí? Určitě si udělejte procházku na Sokolí boudy, což je asi 30 minut stoupání od hotelu po betonce, pro kočárky tedy ideální. Před zmíněnou hospodou je pěkné posezení a dětské hřiště. 
Dále, když sejdete na parkoviště do Spáleňáku, tak se můžete vydat lesní cestou na boudu Jana, kde mají vynikající poháry a borůvkový koláč. Odtud je to kousek do Velké Úpy a na Portášky. 
Pokud se budete chtít vydat na Sněžku s dětmi či kočárky, doporučuji dojet do Pece pod Sněžkou (kde je mimochodem Relaxpark-dětské hřiště, trampolíny a bobová dráha), dojít příjemnou procházkou k lanovce a vyvést se na vrchol. My zvolili cestu na Pomezky a odtud přes Jelení boudu na Sněžku. S malými dětmi a kočárky to však nedoporučuji. Cesta je pěkná, ale má neuvěřitelně strmé stoupání. Pro nás to znamenalo, že jsme se na Jelence posilnili a vydali se zpět, dál už jsme neměli síly :-) 
A poslední tip je pro děti nejzábavnější. Z hotelu jezdí vláček Úpáček na Pomezky (Horní Malá Úpa). Cesta trvá asi 20 minut krásnou krajinou a děti si to užily.
Takže shrnuto podtrženo, byla to super aktivní dovolená. Jediné negativum hotelu vidím v menších pokojích a neuvěřitelném množství dětí, které zde byly. Na nás byl až moc babyfriendly :-) Nicméně my dospělí jsme si to užili a děti taktéž.


A na závěr si neodpustím jednu malou poučku: Na horách se počasí mění každou minutu, pokud tedy vyrazíte v tílku, nezapomeňte do batohu přibalit mikinu a pláštěnku. My se tím řídili a udělali jsme dobře :-)
Jo, a pokud budete v Peci pod Sněžkou, určitě navštivte Pizzerii Anděl! Vynikající jídlo, milá a ochotná obsluha!

Přeji Vám krásné prázdniny plné nezapomenutelných zážitků!
Já jdu balit do Jizerek, ale o tom příště :-) 
Petra
více...
v 1 komentář: