středa 25. července 2018

Čas jít dál...

července 25, 2018 2 Comments
Dnes jsem byla u Lindra v Mžanech a seděla u téhož stolku, kde jsem se před rokem rozhodla psát blog. A přišlo ke mně další rozhodnutí. Končím. Celý rok jsem psala články každý týden, někdy i dva a přiznám se, že postupem času mi došlo několik věcí. 
Zaprvé jsem zjistila, že psát kvalitní články, znamená strávit nad nimi dost času. Hodně času. Kolikrát jsem psala téma horkou jehlou, kdy jsem na klíně měla mimčo a během 15 minut byl článek hotový. Tak to ale nechci. Čas budu raději věnovat mým holkám, manželovi a tvoření domova. 
Zadruhé mi pomalu došlo, že nechci takto odhalovat své soukromí. Nikdy jsem nenapsala nic, za co bych se styděla, ale někdy je lepší si dobré rady a tipy ponechat či je předat jen nejlepším přátelům :-) Doufám, že mi rozumíte.
Moc bych chtěla poděkovat lidem, kteří mě podporovali a komentovali mé články. Za ten rok vím přesně, kdo to byl a Vám ještě jednou díky! 
Vidíte, článek je krátký, protože ho opět píšu za pochodu. V troubě štrúdl, pod stolem hrající si dítě a v koupelně kupa prádla, co čeká na pračku.
Třeba sem ještě někdy něco napíšu, kdo ví...
Ano, zrovna jsem usušila levanduli ze zahrádky :-)

Krásné všechno přátelé, ať se daří ve všech směrech. A pamatujte. Věnujte se a bojujte jen za opravdové věci, které mají smysl. Život utíká příliš rychle.
Petra
více...
v 2 komentáře:

sobota 14. července 2018

Výchova...

července 14, 2018 0 Comments
Tohle je první článek, který píši v kavárně. Sama tomu nemohu uvěřit, připadám si jako opravdová blogerka :-) Sedím nad mým oblíbeným cappuccinem, v zádech cítím sluneční paprsky, užívám si ten obyčejný klid bez dětského křiku a v ruce držím zápisník. 
Dnes to bude trochu jiné. Rozhodla jsem se píchnout do vosího hnízda a napsat o mém pohledu na výchovu dětí. Někteří se mnou budou souhlasit, jiní mne možná nenávidět, ale napsat to jednoduše CHCI. Dnes je všude nepřeberné množství článků a rad na toto téma, že má člověk pocit, jakoby se měl výchovu naučit z teorie a knih. Každý je ale přece od své podstaty jiný, a proto i jinak přistupuje k výchově svých potomků. Přístup vychází zevnitř člověka. Z jeho přesvědčení, myšlenek, zážitků a zkušeností s rodiči. Tato schopnost je vrozená a každý normální člověk umí rozeznat, co je pro dítě dobré a co nikoliv. 
Ráda bych se s Vámi podělila o to, co VÍM, že budu a nebudu při výchově svých dětí dělat. Myslela jsem, že slova se mi budou těžko hledat, ale opak je pravdou. Myšlenky přicházejí samy od sebe a slova se mi na papír jen sypou. Kolem sebe mám spoustu kamarádek, každá má odlišný přístup k dětem a mě to inspiruje či odrazuje. Naštěstí musím přiznat, že na nikoho z mého okolí nenahlížím v ohledu výchovy negativně. Vše má své klady i zápory. Pojďme na to!

  • VÍM, že budu své děti odmala učit poprosit, poděkovat a pozdravit.
  • VÍM, že nebudu své děti přetěžovat. Nemusí hrát v šesti letech na klavír, umět anglicky a vynikat ve sportu. Nebudu do nich promítat mé nesplněné touhy a sny, ale nechám je jít svou vlastní cestou a dělat, co je baví.
  • VÍM, že se kloním spíše ke kontaktnímu rodičovství. Děti potřebují cítit lásku, kterou ztělesňuje především nenahraditelná máma a dotýkat se jí. Jendou přijde čas, kdy už mě za ruku nevezmou a já se toho bojím. Užívejte si toto období, kdy jste pro ně nejkrásnější člověk na světě. Ano, i když jste nenalíčená, neučesaná a máte kruhy pod očima z únavy.
  • VÍM, že i když jsou pro mě děti vším, pořád velím doma já a manžel. Děti by měly vědět, kde je ten pomyslný strop a že si nemohou dělat vše, co chtějí. Jeden příklad za všechny: Děti mají své postýlky, tak jako táta a máma mají tu svou. Proto bych nikdy nevyhnala na dlouho manžela z ložnice, aby děti spaly se mnou. Tím neříkám, že naše postel není dějištěm bitev celé rodiny, nočního léčení bolístek a tak dále. 
  • VÍM, že bych nikdy nepodryla autoritu mého manžela. Myslím si, že nejhorší je shazování tatínka před dětmi. Pokud řekne NE, stojím při něm. Když s ním nesouhlasím, vezmu si ho stranou a promluvíme si. Prostě táhnem za jeden provaz :-)
  • VÍM, že děti budu učit úctě ke stáří. Ve stáří je moudrost a z té by měly čerpat. Z prarodičů mám už jen babičku a všemi silami se snažím, abych jí poslední část života co nejvíce zpříjemnila. A propó, kdy jste naposledy mluvili s prarodiči?
  • VÍM,  že děti nebudu učit nenávisti. V poslední době je ve světě čím dál více zla. Chci ale, aby lidi soudili ne podle jejich barvy pleti či národnosti, ale podle postojů a názorů, které zastávají.
Doufám, že se mnou budete ve většině bodů souhlasit. Jen chci zdůraznit, že i já občas "ujedu", ale snažím se tyto body dodržovat. Mohla bych napsat ještě mnohé, ale to by bylo nadlouho. Můj názor na závěr je, ať si každý vychovává děti dle svého vlastního uvážení. Raďte, jen když k Vám někdo pro radu přijde. Toť moudro na závěr :-) Moc by mě zajímal Váš názor a jak to máte Vy. Napište na FB!

Jo a mimochodem, foto výše je od mé kamarádky Míši, na FB má stránku Řekni sýr a má úžasné fotky. Doporučuji všemi deseti!!!!!!!!

Pěkný týden a ať děti nezlobí (pokud máte)! Petra
více...
v Žádné komentáře:

pondělí 9. července 2018

Náš první prázdninový týden

července 09, 2018 0 Comments
Prázdniny jsou tady a většina z Vás se určitě chystá na dovču. My zvolili opět české hory, a to Jizerky. Vrátili jsme se již po čtvrté k přehradě Josefův důl. Bylo krásné počasí, navštívili jsme Královku, ZOO Liberec, a tak dále. Největší zážitek však pro mě byla procházka k přehradě. Zde však musím napsat, že trvala deset minut a byla jsem sama. Jen jsem tam stála, dívala se na zapadající slunce a lehký vítr, jak čeří vodu. To byla tak nádherná chvíle!!! Až do té doby, než se z chaty ozvalo: "Mamiii, kde jsi?" :-) Pokud někdo do Jizerek do okolí Hrabětic pojedete, určitě si tam zajděte.

Tento víkend jsme si s Kájou udělali "holčičí výlet". Vyrazily jsme spolu na zámek Hrádek u Nechanic. Byly jsme tam již několikrát, ale poprvé měla Kája premiéru uvnitř zámku. Od července nabízí zámek prohlídky pro děti, kdy skupinu provází princezna, vše trvá cca 35 minut a výklad je opravdu pro děti přizpůsoben. Byla jsem nadšená já i Karolínka, konečně viděla, jak bydlí princezny :-) Přiznám se, že o této možnosti jsem nevěděla a příjemně mě překvapila. Venku byl dokonce otevřen stánek zámeckého cateringu, tak jsme si výlet zpestřily vanilkovým milkshakem!



No a jelikož máme tak rády návštěvy, jednu jsme přivítaly cheesecakem. Dělám ho už pár let a je vynikající! Chcete recept? Tady ho máte :-)

250g Bebe sušenek rozdrťte a spolu se 125g másla vytvořte hmotu. Na dno dortové formy dejte pečící papír, strany pomažte máslem. Na dno upěchujte vzniklou hmotu a dejte do lednice.
Smíchejte 200g lučiny (bez pažitky), 250g polotučného tvarohu a 200g pomazánkového másla. Přidejte 100g cukru moučka, 250g zakysané smetany, lžíci citronové šťávy a 3 vejce + 1 žloutek. Nalijte na podklad a nechte 5 minut stát. Poté dejte do trouby rozehřáté na 200 stupňů Celsia na 10 minut. Teplotu poté snižte na 110 supňů a pečtě ještě 20 minut.
Dobrou chuť Vám přeji a užívejte sluníčka! Petra
více...
v Žádné komentáře:

neděle 1. července 2018

Kam s dětmi na hory No.2

července 01, 2018 1 Comments
Horský hotel Javor Malá Úpa. To byl cíl naší čtyřdenní cesty. Vydali jsme se ještě s dalšími třemi rodinami za heslem "babyfriendly". Hotel leží ve Spáleném Mlýně, kde to dobře znám, léta jsem jako malá jezdila s rodiči na nedalekou chalupu. 
Dříve byl tento hotel na pohled vyloženě "socialistický", nicméně po rekonstrukci vypadá pěkně. Každý pokoj má terasu s krásným výhledem. Vedení si vyloženě zakládá na pobytu rodin s dětmi. Personál je ochotný a na děti zvyklý. V hotelu jsou dvě herny, z toho jedna v jídelně, což jsme uvítali. Venku jsou dvě dětská hřiště a vyhřívaný bazén. Pro děti se zde pořádají také animační programy. Ty jsme bohužel nevyužili, každý den jsme dělali procházky po okolí, byla by škoda nevidět tolik krásných míst.
A co bych doporučila jako tip na výlety do okolí? Určitě si udělejte procházku na Sokolí boudy, což je asi 30 minut stoupání od hotelu po betonce, pro kočárky tedy ideální. Před zmíněnou hospodou je pěkné posezení a dětské hřiště. 
Dále, když sejdete na parkoviště do Spáleňáku, tak se můžete vydat lesní cestou na boudu Jana, kde mají vynikající poháry a borůvkový koláč. Odtud je to kousek do Velké Úpy a na Portášky. 
Pokud se budete chtít vydat na Sněžku s dětmi či kočárky, doporučuji dojet do Pece pod Sněžkou (kde je mimochodem Relaxpark-dětské hřiště, trampolíny a bobová dráha), dojít příjemnou procházkou k lanovce a vyvést se na vrchol. My zvolili cestu na Pomezky a odtud přes Jelení boudu na Sněžku. S malými dětmi a kočárky to však nedoporučuji. Cesta je pěkná, ale má neuvěřitelně strmé stoupání. Pro nás to znamenalo, že jsme se na Jelence posilnili a vydali se zpět, dál už jsme neměli síly :-) 
A poslední tip je pro děti nejzábavnější. Z hotelu jezdí vláček Úpáček na Pomezky (Horní Malá Úpa). Cesta trvá asi 20 minut krásnou krajinou a děti si to užily.
Takže shrnuto podtrženo, byla to super aktivní dovolená. Jediné negativum hotelu vidím v menších pokojích a neuvěřitelném množství dětí, které zde byly. Na nás byl až moc babyfriendly :-) Nicméně my dospělí jsme si to užili a děti taktéž.


A na závěr si neodpustím jednu malou poučku: Na horách se počasí mění každou minutu, pokud tedy vyrazíte v tílku, nezapomeňte do batohu přibalit mikinu a pláštěnku. My se tím řídili a udělali jsme dobře :-)
Jo, a pokud budete v Peci pod Sněžkou, určitě navštivte Pizzerii Anděl! Vynikající jídlo, milá a ochotná obsluha!

Přeji Vám krásné prázdniny plné nezapomenutelných zážitků!
Já jdu balit do Jizerek, ale o tom příště :-) 
Petra
více...
v 1 komentář:

sobota 23. června 2018

Street Food Rocks Hradec Králové

června 23, 2018 0 Comments
Dnes trochu kratší článek. S manželem jsme navštívili Street Food Rocks festival v Hradci Králové na Náplavce. Nebylo to poprvé, vždy jsme byli spokojení, tak jsme se těšili i nyní. Bohužel musím říci, že jsem byla zklamaná. Bylo tu jen pár stánků, kde většina z nich nabízela burgery a jeden čínské nudle. Výběr byl tedy celkem chudý.
Rádi zkoušíme nová jídla. I v zahraničí preferuji tamní pokrmy. Nejčastěji jsme byli v Chorvatsku, v restauraci mě vždy lákaly mořské plody, tuňákový steak, salát z chobotnice....Když jsem se rozhlédla kolem, většina turistů měla na stole pizzu, což je podle mého názoru škoda. Na druhou stranu však chápu, že ne každý rád experimentuje a raději si dá klasiku. 
Proto mám ráda food festivaly, kde můžete ochutnat od každého něco. Tady jsme si dali burgera, nic nového tu pro nás opravdu nebylo :-( Ale nutno přiznat, že burger byl vynikající. Bylo příjemné počasí, proto jsme si jídlo vychutnali v přilehlém parku ve společnosti přátel, což je vždy příjemné.
A co Vy? Máte rádi to své, nebo rádi zkusíte něco nového?

Pěkný týden plný vynikajícího jídla přeje Petra :-)
více...
v Žádné komentáře:

sobota 16. června 2018

Tipy na zahradu

června 16, 2018 0 Comments
V dnešním článku bych se s Vámi ráda podělila o pár mých poznatků, co se květin týče. Již několikrát jsem se zmínila, že stále děláme zahradu (nikdy bych neřekla, co to obnáší práce a financí) a já sázím a sázím ostošest. Květiny mám moc ráda, jak v interiéru, tak v exteriéru. I když máme ještě v části zahrady staveniště, nikdy nezapomenu osázet truhlíky na oknech a mít plnou terasu květináčů. Už jen pro ten pocit. Květiny pro mě znamenají krásu a když jsem jí obklopena, cítím se také krásně. 
Co na okna? Léta jsem do truhlíků dávala českou klasiku, muškáty. Přiznám se, že jsem je volila spíše pro jejich odolnost, nijak zvlášť jsem z nich nadšená nebyla. Řadu let však zdobily okna mého bytu a pak domu. Stejně, jako jsem byla zvyklá u babiček a rodičů. Vloni jsem si řekla dost a zvolila pro mě mnohem hezčí variantu-surfinie. Vypadají moc pěkně, ale to je vše. Opravdu mě nebavilo při každém dešti lítat kolem domu a truhlíky dávat pod střechu a pak zpět na parapety. A letos jsem na to kápla :-) Vrátila jsem se k muškátům. Ovšem ne k těm klasickým, jako předchozí léta, ale k anglickým (ano, opět má milovaná Anglie). A jsem nadšená. Jsou neuvěřitelně bohaté, husté a mají krásné květy. Vydrží přímé slunce, déšť, a když je dvakrát do měsíce pohnojíte, bude radost se na ně dívat!


Dlouho jsem si lámala hlavu s tím, jaké rostliny koupit a jak je na zahradě rozmístit. Po hodinách strávených na internetu jsem to vzdala a poprosila o pomoc kamarádku, která se věnuje navrhování zahrad. V seznamu doporučených keřů a trvalek byla i Čechrava japonská (Astilbe japonica). Dosud jsem se s ní nesetkala a musím říct, že jsem byla mile překvapená. Má krásná tmavě červená vzpřímená květenství. Je odolná, nenáročná a nevšední.

Závěrečné doporučení se týká trendu posledních let - bylinkové zahrádky. Lidé se vrací k přírodě a přísady na vaření si pěstují na svém pozemku. I já neodolala. U hodně známých jsem však viděla, že bylinky se hodně rozrůstají, až mi to připomnělo plevel. Rozhodla jsem se bylinky zasadit v květináčích do země. Rostou tak úhledně a mám je pod kontrolou :-)


A co Vás potěší při pohledu na zahradu? Budu ráda, když mi na FB napíšete svoje vychytávky.

Pěkný týden při mistrovství světa ve fotbale :-) Petra
více...
v Žádné komentáře:

neděle 3. června 2018

Letní terasa

června 03, 2018 1 Comments
Mnoho z Vás si určitě s příchodem jara začne chystat a plánovat terasu či balkón. Přece jen na tomto místě trávíme v létě hodně času a chceme, abychom se zde cítili příjemně. Dnešní trh nabízí spoustu zahradního nábytku, lehátek a různých dekorací, takže bezpochyby je z čeho vybírat. Vždy tvrdím, že máme na jaře a v létě místnost navíc.
Terasu jsme postavili vloni, ale stále je na ní plno práce. Důležitý je fakt, že máme zázemí pro grilování a venkovní posezení. Z boku našeho domu budeme budovat ještě jednu malou terásku, které povede rovnou do užitkové části zahrady. Zde bych si představovala černý retro kulatý kovový stolek s židlemi a všude květiny...takové malé zákoutí ideální na ranní kávu :-) Níže jsem vytvořila koláž, jako pozadí jsem zvolila horskou krajinu, kterou miluji.
Nesmíme zapomenout na pěkné prostírání a doplňky na terasu. Přeci jen, když máte návštěvu, určitě se mnou souhlasíte, že se venkovní posezení snažíte co nejvíce zdokonalit. Mně se velmi líbí kombinace růžové se zlatou a modré s mintovou barvou. Příklady uvádím níže na kolážích. Která se Vám líbí více?
 
Pokud máte děti, nezapomeňte jim na terase vymezit alespoň kousek místa, kde si budou hrát, či mít uložené hračky (boxy, krabice, truhly,...). Ven je ideální tabule s křídami, malý stolek se židličkami, teepee, atd.



Dnes najdete na internetu, hlavně na Pinterestu, mnoho tipů a nápadů, jak si terasu či balkon zkrášlit. Moc se mi líbí například žebřík, na kterém jsou zavěšeny truhlíky a květináče. Tyto žebříky se prodávají v různých podobách, nabízí je například Ikea či Lidl, viz obrázek níže. Osobně mám však raději, když si někdo žebřík vyrobí sám, či ho zrenovuje. Ve sklepě u rodičů jsem našla starý žebřík na patrovou postel, který jsem obrousila, nastříkala na šedivo a zavěsila na něho truhlíky. Pod žebříkem mám další květináče a zákoutí je moc pěkné.


A jakou vychytávku máte Vy?
Petra
více...
v 1 komentář:

neděle 27. května 2018

Tak různě...

května 27, 2018 0 Comments
Bydlíme na vesnici. Jsem za to ráda. I když někdy mi vadí, že každý řeší každého. Ale to dobré převládá. Během procházky s kočárkem stihneme u jednoho zhlédnout koupené trvalky, u druhého probrat nové informace, u třetího si dát rychlou kávu (někdy i něco menšího, zato ostřejšího), atd... Když mi v kuchyni chybí puding, mám několik možností, kam si pro něj skočit, i když je obchod zavřený. 
Nikdy jsem také nevěřila, jak důležité je mít dobré vztahy se sousedy. Rádi děláme společně grilovačky a jiné "sedánky". Nakonec soused je ten, který je nejblíž a může Vám tak kdykoliv pomoci, když bude potřeba. Včera jsme také strávili příjemný večer na terase. Akorát ten dnešní bolehlav bych ráda vynechala :-) 
A když už sedíte na terase se sousedy či přáteli, co dělají děti? Ano, mají pískoviště, dětský domek a jiné hračky. Jak jistě víte, nejvíce je baví věci, které hračkami nejsou. V poslední době sbírá naše Kája šneky a staví jim domečky. Trošku jsem zabrouzdala na internetu a narazila jsem na super vychytávku pro děti. Mám pro Vás tedy tip :-)
Jedná se o domeček pro zvířátka. Pokud nemáte zahradu, nevadí, stačí i balkon v paneláku. Existují totiž včelky samotářky, které si například v dutých stéblech dělají hnízda a pokud uděláte domeček na zahradě, mohou se tam nastěhovat i ještěrky, ježkové a jiní. Příprava takového domečku je opravdu jednoduchá. Ideální je začít na jaře nebo na podzim. Stačí navrtat různě velké díry například do prken, špalků, cihel, porobetonu cca 10 cm hluboké a široké 3-10 mm. Můžete použít i dutá stébla, svázat je a nastrkat třeba do dutých cihel. Přiznám se, že i já jsem u domečku seděla několik minut a sledovala to hemžení. Jelikož hmyz vymírá a jeho počty klesly o čtvrtinu, dejte se do stavění :-)

Přeji zábavu při stavění domečků a pěkné večery s přáteli! Petra
více...
v Žádné komentáře:

neděle 20. května 2018

Kam v Orlických horách?

května 20, 2018 0 Comments
Po týdnu je tady opět článek ze života. Minulou neděli jsem v položce Mé realizace zveřejnila nový pokojíček Štěpánka, tak snad se Vám líbil. Dnes bych se ráda věnovala naší menší čtyřdenní dovolené v Orlických horách. Dlouho jsme vybírali penzion, opět pod heslem "babyfriendly", a musím říct, že jsme se trefili do černého. Kozí chlívek. Vřele doporučujeme. Dovolená je pro mě super, když jsou splněny následující kritéria: pěkné a čisté ubytování, příjemný a vstřícný personál, možnost výletů v okolí. Kozí chlívek toto vše splnil, a to se mi stává málokdy.

1. Pěkné a čisté ubytování. Zde bych doplnila i slovo stylové. Nejen, že byl interiér čistý, ale opravdu krásně zařízený ve venkovském stylu a voňavý. Každý pokoj měl jiný název (medový, olivový, heřmánkový,...) a byly v něm umístěny difuzéry s vůní, takže za mě palec nahoru! Jediné minus bylo, že v pokojích bylo hodně slyšet z chodby a sousedních pokojů, pokud byli lidé hlučnější. Dále, penzion má i v suterénu wellness, ani já jsem neodolala a zašla si na masáž.

2. Příjemný a vstřícný personál. A to doslova. Je vidět, že na děti jsou tu zvyklí. Nic nebyl problém, i když máme dvě hyperaktivní holčičky. Dokonce si paní servírka vzala dva obrázky od Káji a pověsila si je do kuchyně a za bar (i kdyby je druhý den sundala, samotné gesto se mi líbilo). Jídlo a nápoje byly vynikající, nemuseli jste čekat dlouho,i když byla restaurace plná lidí. Navíc vše servírovali v nádherné keramice, která, jak jsem zjistila, pochází z Polska z města Boleslawiecz a krásně podtrhuje venkovský styl zařízení.



3. Výlety po okolí. Hned první den jsme se vydali do lanového centra pro děti i dospělé, které je cca 500m od penzionu. Kája byla nadšená :-) Pro děti byla fajn i Kačenčina pohádková stezka. Součástí je několik stanovišť s interaktivními prvky a úkoly související s příběhem daného stanoviště. U každé zastávky je socha Kačenky. Dále jsme absolvovali horskou turistiku s kočárkem a navštívili Šerlišský mlýn, Masarykovu chatu a z úpatí kopce viděli polské středisko Zieleniec, kam se určitě v zimě chystáme na lyže. Prošli jsme si Velkou Deštnou a dali si vynikající oběd ve srubu Karolina. Kouzelný byl i výstup ke kostelu Sv. Matouše. Opravdu zvláštní místo, kostel je v opravě, můžete se podívat dovnitř. U kostela je obrovská houpačka a výhled na okolí je parádní.


Po dlouhé době to byl pro mě opravdový relax. Na terásce si dát capuccino, děti se zabavily na dětském hřišti, v dětském koutku či v restauraci "za pecí", kde měly místo na hraní. Pokud nebudete vědět kam, zkuste to. Stojí to za to.

Krásný týden, Petra
více...
v Žádné komentáře: