Dětský pokoj je bezesporu multifunkčním prostorem. Plní
funkci relaxační, kdy zde dítě spí, odpočívá a relaxuje. Dále zde probíhá
funkce aktivní, dítě má v pokoji svou hernu, kde si většinu času hraje.
Poslední funkce je pracovní. Větší děti se v této místnosti učí a
soustředí na práci. Dětský pokojíček by tak měl obsahovat tři zóny.
Vzhled dětského pokoje formuje u dítěte celoživotní postoj
k okolí a jeho vkus. Neměli bychom do této místnosti dávat nábytek
poškozený a nevzhledný. Z vlastní zkušenosti bohužel vím, že někteří
rodiče zastávají názor „ na zařízení v dětském pokoji nezáleží, dítě
stejně vše zničí“. Tak to být nemá. Pokud není dostatek financí, věřte, že na
bazarech se dají najít opravdové poklady. Někdy nikdo nepozná, že se nejedná o
nový nábytek.
Na tomto místě bych ráda zmínila současný trend, kdy si
rodiče dávají více záležet na realizaci dětských pokojů než dříve. Přijde mi,
že někdy chtějí mít pokojíček vyloženě perfektní, přesně podle obrázku
z katalogu. Ale takto to nefunguje. Nikdy nevyberete hračky přesně
v barvách, které jste si do pokoje zvolili. A pokojíček je místem, kde si
dítě hraje a odpočívá. Je to jeho prostor na hraní, proto zde nebude vždy
pořádek, ale to je logické. Dítě přece více ocení možnost si v pokoji hrát
a tvořit, než dávat pozor na doplňky či nábytek, protože byly hodně drahé.
Přivřete tedy oči nad menším nepořádkem. Je to sympatičtější, než mít neustále
nablýskaný a uklizený pokoj. Tímto však netvrdím, že není potřeba vést dítě k úklidu!
Ale to jsem trochu odbočila :-) Vraťme se k tématu.
Výše zmíněné zóny by měly být alespoň trochu odděleny. Do relaxační
části patří bezesporu postel, noční svítidlo plus doplněna může být o noční
stolek, šatní skříň, kobereček u postele, křeslo, polštáře, atd. V části pokoje,
kde si dítě hraje, by neměly chybět hračky, box, úložné krabice či skříňka na
hračky, veselé obrázky a různé dekorace na stěně, tabule, koberec na hraní,
atd. V poslední, pracovní části, mají pak větší děti psací stůl a židli,
nástěnku, osvětlení, regál či jiné úložné prostory na učení. Pro představu jsem
složila tři obrázky, z nichž každý představuje jednu zónu. Stylizovala
jsem je (po několika ukázkách pokojíků pro malé holčičky) do lehčího námořního
stylu pro chlapečka školního věku.
Relaxační část
Zdroj: autor
Aktivní část
Zdroj: autor
Pracovní část
Zdroj: autor
My jsme přes Vánoce také předělávali dceři pokoj . Jsou jí tři roky a pořád ho měla miminkovský, tak to chtělo už nějakou změnu. Koupili jsme jí větší šatní skříň, stůl, kde si může kreslit, větší postel a samozřejmě spoustu hraček. Ještě dokoupíme nějaké doplňky a drobnosti, ale to můžeme až časem, až na nějaké narazím :-) .
OdpovědětVymazatSuper, díky moc! Musím ale říct, že tohle je hodně individuální – záleží hlavně na velikosti místnosti, vkusu vašeho dítěte a na tom, jaký máte koupený pro dětský pokoj nábytek. Určitě je ale dobré místnost oddělit na zóny – spaní, hraní, a tak dále, aby se dítěti jednotlivé činnosti nemíchaly a nerozptylovaly ho.
OdpovědětVymazatLíbí se mi váš přístup a rozdělení na několik částí. Přijde mi, že spousta lidí na tohle zapomíná a dětem pak udělají z pokojíčku takový zvláštní pel mel všeho. Za mě je to super přístup, který naučí děti už v útlém školním věku rozdělovat práci a zábavu. My jsme teď dětem taky trochu modernizovali pokojíček. Největší radost mám asi z police Corona, která je větší, než se na první pohled může zdát.
OdpovědětVymazat